Pokoj Emily Skye

Menší pokoj s postelí pro jednoho. Nad postelí jsou vyvěšené plakáty různých skupin. Pod postelí má schovaný vak s kytarou. V pokoji se také nachází stoleček, na kterém má notebook a vedle něj zesilovač.

Stála před dveřmi do svého pokoje, pokaždé, když těmito dveřmi prošla. Byl to pro ní nový začátek. Nová cesta kupředu, naděje zbavit se té nemoci, kterou si nosí v hlavě. Dívala se na bílé dveře a vnímala přitom hudbu (https://www.youtube.com/watch?v=bpOSxM0rNPM), která jí hrála v sluchátkách. Bez nich by nikdy nevyšla ven, mezi lidi. Poslouchat jejich hloupé kecy o tom, kdo se s kým rozešel, nebo co zase dávají v televizí. Jak tyhle kecy nesnášela. Strčila svojí dlaň do kapsy a menším cinkotem vytáhla klíče od pokoje. S lehkým třesením své dlaně vložila klíč do zámku a otočila jím. Zámek cvakl a dveře do pokoje se otevřeli. Sluchátka si položila na krk a nechala hudbu dále hrát. Konečně už měla pokoj zařízený podle sebe. Žádné prázdné zdi, jenom plakáty jejich oblíbených kapel, pamatovala si den, kdy byl úplně prázdný, avšak teď, je v něm krásně útulno, nikde není místo, které by bylo prázdné, alespoň ona to tak viděla. Zavřela za sebou dveře a rozešla se ke stolečku s notebookem, položila na něj svá sluchátka a smotala kabel, aby nespadl na zem. Mobil odložila vedle sluchátek a padla na postel "Konečně chvíle volna." pověděla si pro sebe a zavřela na chvíli oči.

Vešla do svého pokoje, dneska to byl super den, tedy alespoň podle ní. Zamířila ihned do menší koupelny se sprchovým koutem a svlékla se do naha. Otevřela posuvné dveře a vlezla dovnitř. Nejdříve se zachvěla nad studenou vodou, ale až potom začala téct horká voda. Spokojeně si vydechla a užívala si jak voda jemně masíruje její kůži. Potom vodu vypnula a umyla své tělo. Potom se ještě chvíli nechala hřát vodou a potom ji vypnula. Vylezla ze sprchy, utřela se a potom si navlékla pánské kraťasy na spaní. V tomhle byla docela kluk, měla v tom i pohodlí, konečně chápala ten systém. Došla ke svému notebooku. Otevřela jej a pustila si tam jednu písničku (https://www.youtube.com/watch?v=UXTPHoc2vTI), poslouchala kytaru a mezitím si z pod postele vytáhla vak. Vytáhla z něj kytaru, kterou následně napojila do zesilovače. Potom se posadila na postel a naslouchala melodii. Po chvíli ji začala drnkat na kytaru, melodie nebyla složitá, takže si jí osvojila. Po pár minutách ji však přemohla únava. Odpojila kytaru a vypnula zesilovač, potom zalezla do postele, zakryla se a byla úplně tuhá.

Došli před její pokoj. Sundala si batoh a položila jej na zem, potom si k němu čupla a začala hrabat klíčky. Úspěch, s lehkým rachocením vytáhla klíčky a vložila je do zámku. "Vítej v mém paláci." otevřela dveře, tedy pokud se jako palác dalo nazvat. Na zemi se válela kytara ve vaku, nestihla to ještě všechno uklidit, ale stejně jí asi dneska použije. "Nemám tu toho moc, akorát nezbytné věci k přežití." položila tašku vedle stolku s notebookem a sundala si sluchátka. Smotala je a položila je vedle notebooku. Mobil hodila na postel a zapnula noťas. Měla tam ještě písničku z minula, stále jí neměla dokonale osvojenou. "Chovej se tu jako doma, záchody jsou ty dveře hnedle vedle." nevěděla proč to takhle řekla, znělo to strašně cringe, ale co už. Potom si stáhla pod košili a rozepnula si podprsenku. Snad jí to nebude moc vadit, ale nenáviděla ten pocit, mít něco tak úzkého na sobě, jen kvůli tomu, aby jí bradavky nekoukaly ven. Podprsenku zahodila do otevřené skříně a konečně vytáhla kytaru z vaku. Položila jí na postel a zapojila ji do zesilovače.

Vstoupila nesměle do pokoje Emily. Rozhlížela se kolem a kolem, a automaticky usoudila, že tu má Em mnohem více čisto než ona ve svém pokoji. Díky. Odpověděla v podstatě mechanicky, zatímco si sundala tašku, a pomalu se posadila na kraj postele, aby Emily nezavázela. Zatím ji jen pozorovala, co provádí, akorát se ji do tváří nahrnulo trochu horka, když si takhle bez ostychu sundala podprsenku a zahodila ji. Kroť se, jsi holka jako každá jiná, vůbec ti to nepřipadá divné. Mechanicky si opakovala v hlavě, co obvykle v podobných situacích dělávala. Každopádně věnovala Emily trochu pokřivený úsměv. Předvedeš mi něco z toho slíbeného hudebního nadání? Zeptala se zvědavě, a zapřela se rukama za zády, aby se mohla pohodlněji usadit. O hudebních nástrojích jako takových toho nevěděla moc, takže jen sledovala mistra při práci.

Potom došla k notebooku a začala v něm něco hledat "Jistě, naučila jsem se toho docela dost. Umím instrumentály rapových kapel, metalových nebo když se vyskytne nějaká electro hudba s kytarou, tak někdy i ty." usmála se a pozorovala obrazovku, potom zapnula jednu aplikaci, která pouštěla hudbu na zvuk nějakého tonu. Měla to docela vychytané. Potom tam dala hudbu, kterou už měla naučenou. Její nejoblíbenější kapela. Lehce se pro sebe usmála a došla ke kytaře. Raději u hraní stála, vzala si jí, pás si hodila přes rameno, aby jí kytara nespadla a podívala se na ní "Připravená? Snad ti to neutrhne uši." provokativně vyplázla špičku jazyka. Potom brnkla tón a hudba se spustila a ona začala hrát. Při hraní se nebála pohybovat, věděla co si může dovolit a co ne, byla ve svém živlu. Užívala si ten pocit, jak kytara vibruje v její ruce. Dvě věci, ale jedna duše.

Hudba:

//Nevím jak stihnu další odpis :/ Za chvíli mě bude volat noční

//Jéj Tak záleží, jak to chceš udělat, buď se tu můžeme nechat stucknout a pokračovat jindy, nebo se tak nějak odteleportovat

//To právě nevím, klidně potom odejdi, že musíš někam jít nebo tak Já budu sice sledovat ostatní hry, ale odpis by přišel kolem sedmé osmé.

Trochu se posunula, a sedla si do tureckého sedu. S úsměvem na tváři očekávala, až se ozvou první tóny. A pak to začalo. Ten styl rozhodně k Emily pasoval, bylo to něco, co i tak nějak očekávala. S kytarou v ruce ji to slušelo, vyzařovalo z ní takové zvláštní sebevědomí. Normálně by přivřela oči, a jen nechala rytmus, ať si převezme její mysl a tělo, ale teď tak nějak nebyla schopná z Em spustit oči. Pravděpodobně se dost trapně culila, ale to raději nechala tak, bylo lepší si nepředstavovat jak asi vypadá. Rozhodně bylo cítit, že Emi není začátečník, musela to cítit, což bylo poznat i z pohybu jejího těla a rukou.

// Oki, uvidím co a jak

Písnička dohrála a s ní dohrála i Emily, byla lehce zadýchaná, i přesto, že měla nahráno spoustu hodin, bylo to pro ní náročné. Viděla Niko jak jí pozorovala, nedivila se. Taky by pozorovala sama sebe. EGO UP. Lehce se musela usmát, byla ráda, když se někomu líbila její hudba. "To však ještě není konec. Včera jsem se začala učit jednu novou písničku, je docela jednoduchá na kytaru, ale musí se to doladit." došla k notebooku a opět tam nastavila jinou písničku. Došla k Niko a posadila se vedle ní. Tahle nebyla tak energická, takže nemusela do toho dělat různé kreace. Na chvíli zavřela oči. "Tohle je třeba indie." pověděla a brnkla na kytaru a začala hrát. Tón byl opravdu jednoduchý, u téhle písničky byla schopna vnímat i text. Niko si mohla všimnout, že občas otevírá pusu, jako by si sama zpívala text se zpěvákem, přece jenom, ten k ní text docela i pasoval.

Indie:

//Dobře, nechám to na tobě

//Tak já mizím, děkuji za hru a zatím ^^

//Taky taky, zatím ahoj ^^

Když se Em posadila vedle ní, opřela se o zeď za postelí. Svůj pohled měla upřený Emily do obličeje. Když začala hrát, Niko už se neusmívala. Ne kvůli tomu, že by se jí to nějak nelíbilo, naopak, Emily hrála skvěle, šlo spíše o styl textu. Vypadá to, že s tou depresivnější inspirací se naprosto trefila do černého. Bylo vidět a cítit, že se s tou hudbou Em ztotožňuje. Niko z toho pohledu trochu poskočilo srdce, zatímco bez vnějších reakcí, kromě vykulených očí, sledovala jak hraje. Možná s tou extrovertní rebelkou, kterou poznala tak náhodně na náměstí, má společného více než se z jejich v podstatě skoro úplně opačných povah mohlo zdát. Jak nad tím tak nějak uvažovala, vracela se trochu v čase, protože podobný pocit přece jen už jednou měla. Zhluboka se nadechla a vydechla, což naštěstí nebylo slyšet přes zvuk muziky.

Zarazila se. Neuvědomila si, že ještě musí něco zařídit ve městě, se spěchem se proto zvedla, a popadla svou tašku. Ježiš, promiň, musím jít něco zařídit. Rychlým krokem přešla až ke dveřím, ve kterých se ještě krátce otočila. Ale na to tetování nezapomínám, sedneme si k tomu jindy. Poté obdařila Emily širokým úsměvem, a zamávala, zatímco svižně odkráčela ven z internátu.

Po cestě z nich odkapala všechna voda. Zastavila se před bránou do svého pokoje a vytáhla klíčky z kapsy, naštěstí nic neztratila. Otevřela dveře a nechala Niko projít jako první. Rozsvítila světlo, které hned ozářilo celou místnost. Na posteli se válela košile s kraťasy ve které spala. Kytara ve vaku se opírala o stoleček. "Uff..." vydechla si a potom si sundala sluchátka, které hned hodila na topení. Nezlobila se, dneškem získala více, než ztratila. Mobil hned otřela ubrouskem a s peněženky vytáhla všechny doklady a vyskládala je na stoleček. Peněženku hned hodila na topení a utřela i zbytek věcí. "Dám ti nějaký ručník a oblečení." pověděla a potom došla ke skříni, vytáhla ručník s poníky. Dostala jej, když jí bylo šest let a její mamka se rozhodla, že ho zabalí. Potom vytáhla tričko s potiskem pandy a kalhotky. Na patě se otočila a podívala se. "Tady máš věcí." podala je a slabě se usmála "Nebudu tě rušit při sprše, tedy pokud nechceš abych tam byla s tebou." uchechtla se a vyplázla špičku jazyka, následně si sundala čepici a promoklé tričko.

Celou cestu obě pěkně čvachtaly. Musela se nad tím párkrát pousmát. Nakonec ji takový naprosto random nápad dostal do dost zajímavé situace. Situace, ze které ji ale dost šíleně tlouklo srdce, hlavně kvůli tomu, že naprosto netušila, co čekat. Původně plánovala, že si skočí pro oblečení na svůj pokoj, áále to se očividně nekonalo. Vstoupila k Emily do pokoje, už věděla, jak to tu vypadá, takže se nepotřebovala nějak extra rozhlížet. Raději pozorovala, co provádí Em. Za ty sluchátka se omlouvám... Můžu se na ně později podívat, jestli chceš, třeba není úplně po nich. Pronesla s omluvným úsměvem. Nějak ji bylo jedno, jaké věci ji dává, i když vypadaly dětinsky. Buďme upřímní, Niko nevypadala zas tak moc dospěle, takže si nemohla stěžovat. A za druhé - I tak mohla být Em vděčná, že ji nenechá jen tak postávat v promočených hadrech. Po té její poslední provokace se ji do tváře nahrnulo takové množství rudé, že by přísahala, že by potila kečup. C-C-C-Cože? N-N-N-Ne, t-to je dobrý. Snažila se ze sebe dostat větu, než to vzdala, a zamířila svižným krokem do koupelny, i s věcmi které dostala. Určitě jen provokuje. Uklidňovala sama sebe. Em byla rozhodně dost akční, a Niko si prostě nemohla být jistá, co myslí vážně a co ne. No, tak či tak, potřebovala teď ze sebe dostat všechno to oblečení, tak se neostýchala. Všechno její oblečení zůstalo na zemi, chtěla co nejrychleji do sprchy, ani se nepodívala do zrcadla. Pustila si naprosto horkou vodu. Musela být úplně vařící, vzhledem k tomu, jakou vypouštěla páru, ale to ji nevadilo, ani to necítila, jen ji nechávala, ať uvolňuje každý sval v jejím těle. Potřebovala tuhle momentku o samotě, aby si srovnala myšlenky, protože přítomnost Emily to prostě a jednoduše neumožňovala.

"Za ty sluchátka se neomlouvej!" pověděla hlasitěji, protože už byla za dveřmi v koupelně. Tohle byla super noc, cítila se šťastná, uvolněná, bez nějakých špatných pocitů. Svlékla se do naha, podívala se na svoje promočené tělo a sáhla po svém ručníku. Utřela se do sucha a potom si jej ovázala kolem sebe. Teď už jenom zbývalo čekat. Mezitím si došla k notebooku a pustila z něho nějakou hudbu, aby tu nebylo takové ticho. Nic se nepokazilo, takže byla nadmíru spokojená. Potom se usadila na postel a dlouze se protáhla. Únava na ní začala pomalu přicházet, ale nic co by plechovka energiťáku nespravila. Opět vstala a došla ke skříni. Otevřela druhou stranu a vytáhla plechovku, s lehkým syknutím plechovky ji otevřela a napila se. Přesně tohle potřebovala. Odložila plechovku na stoleček a vzala si do ruky mobil. Její bratři už dávno spali, dalo se to chápat.

SONG:

Nestrávila ve sprše tak dlouho, jak by v tomto případě chtěla. Věděla, že Em bude čekat, když už se takhle střídají. Docela ji překvapilo, že skutečně nic neudělala, s tou její odvahou se na to už předem raději psychicky připravovala. Vylezla tedy ze sprchy ven, a celá se utřela. Mnohem lepší... Nakonec na sebe navlékla oblečení, které tak štědře dostala zapůjčené. Nějak ji netrápilo, jak v tom vypadá. Ještě strávila pár minut před zrcadlem. Chvíli jen zírala sama na sebe, a chvíli se snažila udělat se svými vlasy aspoň něco, aby nevypadala po uschnutí jako strašák. Ještě se dvakrát zhluboka nadechla, než posbírala všechny své věci, a vyšla zase ven, s úsměvem na tváři. Máš volno. Hrající hudbu jako takovou nepoznávala, ale nebylo to zlé, uvolňovalo to atmosféru. Teda, ne atmosféru, ta byla v pohodě, spíše její vlastní nervozitu. Posadila se na postel, jako kdyby snad byla její vlastní. Mezitím vyhrabala svůj vlastní telefon, a podívala se na čas. Byly spolu mnohem déle, než si myslela. A bůhví jak dlouho ještě budou.

Uslyšela vypnutou sprchu a potom vyšla ven. "Sluší ti to, už nevypadáš jako hastrman." pověděla rýpavě a lehce se protáhla. "Na stolku mám otevřený energiťák, tak se klidně napij, nebo pokud chceš vlastní, tak ve skříni jich mám ještě pár." vstala a natočila se k ní "A pokud chceš něco pustit, tak taky můžeš." pověděla "Vlastně, chovej se tady jako doma." uchechtla se a věnovala jí letmý polibek na rty. "Zatím." začala dělat kroky dozadu, přičemž narazila o roh dveří, nevinně se zakřenila a potom už se ozvalo zavření dveří. Trapná momentka. Sundala ze sebe ručník a odložila jej na umyvadlo. Podívala se na sebe do zrcadla. "Vypadáš hůř jak po kalbě." pověděla si pro sebe a potom vlezla do sprchy. Niko s tou její horkou sprchou krásně vyhřála místnost, takže se nemusela bát, že po sprše bude klepat kosu. Otočila kohoutkem a pustila na sebe vodu. Nechala se masírovat horkými kapkami a zavřela oči. Tohle přesně potřebovala.

Po tom letmém polibku, který ji věnovala jen tak od cesty, zůstala natažená, jako kdyby ještě neskončila, s lehkým růžovým odstínem ve tváři. Celý tenhle moment ale nabral mnohem lehčí atmosféru, když se jaksi netrefila do dveří. Smooth, Emily! Zavolala za ní do koupelny se smíchem, zatímco mileráda přijala její původní nabídku, a napila se otevřeného energeťáku. Mezitím se natáhla pro sluchátka, které ležely na topení. Tak či tak se pořád cítila trochu provinile, a chtěla s tím pokud možno něco udělat. Nebyl to nijak zvláštní design, takže nepotřebovala nářadí, aby se dokázala dostat ke kabeláži uvnitř. Ou... Ou, to bylo to jediné co na to mohla říct, s tímhle už neudělá nic ani Houdini, natož ona, technik amatér pro zábavu. Zklamaně sluchátka odložila zpátky. Hudba ji vyhovovala, poslouchala a nechávala ji, ať rozpouští její nervozitu. Jediné, co teď mohla dělat, je čekat, až se Emi vytetelí z vyhřáté sprchy. Zvedla se z postele, a popošla k oknu. Nebylo nic moc vidět, ale to ji teď bylo celkem jedno, stačilo ji zírat do prázdna.

Vypnula vodu a otevřela našedlé oči. Promnula si rozehřáty krk a otevřela dveře od sprchy. Nohami šlápla na chladnou zem a trochu se napnula. Slabě si zamručela a začala se utírat. Když se utřela, tak se oblékla do košilky a natáhla si kraťasy, v tuhle chvíli jí nějaký dress code nic neříkal. Ještě si vyčistila zuby a potom se ozvalo cvaknutí zámku, otevřela dveře a místnosti se nahrnula pára. Lehce zamávala rukou před sebe, aby páru odhrnula a podívala se na ní. "Na co koukáš?" zeptala se a lehce zatřepala hlavou a upravila si vlasy, i když to moc nešlo. Pomalu došla k ní a koukla také z okna "Yup... výhled stojí za hovno." uchechtla se a potom se posadila na postel. Koukla na mobil a trochu se zhrozila "Páni. Za chvíli bude svítat." zasmála se, hodila si mobil na nabíječku a podívala se na notebook, ze kterého stále hrála hudba.

Zeširoka se na Em usmála, když se vynořila z páry. Z vodníka k nějakým démonům, dramatické nástupy ji teda šly, to se musí nechat. Posadila se, vedle ní, nějak se neobtěžovala řešit osobní prostor, sedla si tak blízko jak to vlastně šlo, tak že se dotýkaly rameny. Yup, už to tak bude. Ne že bych nebyla zvyklá sledovat východ slunce zpoza okna. Pronesla s uchechtnutím. Sice měla asi dost jiné důvody, ále co, výsledek byl stejný, nebo podobný, Niko aspoň bývala při smyslech. Všimla si, že se podívala na notebook. Nech to hrát... Řekla jednoduše. Bylo to lepší, než kdyby bylo úplné ticho. Bylo ji jasné, že v takovém případě by se to v téhle situaci mohlo proměnit na takové to trapné ticho, které se nakonec přeruší nějakou stupidní poznámkou o počasí.