Kensuke Takudo

Goto down

Kensuke Takudo

Příspěvek pro Kensuke Takudo za Wed Jul 25, 2018 8:03 pm

Jméno – Kensuke Takudo

Pohlaví - Muž

Národnost - Z matky strany Japonec. Z otcovi strany Němec.

Věk - 16


Povaha
Dříve byl po matce klidný, milý a obětavý chlapec, který by ani mouše neublížil. Avšak v životě se mu stala určitá událost, která změnila jeho myšlení a chování spíše na stranu otce.
Nyní je sebevědomí, velmi inteligentní. Studium mu nedělá žádné problémy. Díky zkušenostem s otcem je vynikající manipulátor schopný získat v podstatě cokoliv od kohokoliv. Stačí když si to usmyslí. Rád si hraje s lidmi a sleduje jejich reakce. Má zálibu v psychologii. I když se brání podnikatelským a vůdčím schopnostem po otci a považuje je za zbytečné jsou jeho přirozeností a nemá je problém využít. Na venek se jeví jako hodný chlapec zajímající se o lidi kolem sebe. Za lidi sobě blízké si vybírá pro něj zajímavé jedince. Neuznává konvenční zajímavost jedinců, ale jen svou vlastní. Stereotypy, klišé a naučené fráze ho nezajímají a nudí ho, proto takové lidi svým způsobem sobě vlastním odstraňuje.


Schopnosti
Velice inteligentní. Škola je pro něj v podstatě zbytečná. Manipulace. Přetvářka. Podnikatelský potenciál. Rozený vůdce. Vždy ví co říci a co udělat. Je ve velmi dobrém fyzickém stavu.
Jeho koníčky jsou hudba, filmy, vaření, Wing Chun, zkoumání lidských osobností, lukostřelba a občasné hraní videoher.


Majetek
Bohatství svého otce. Vše co jeho otec vlastní je mu plně k dispozici. To mi otec zřejmě ponechal jako kompenzaci.

Vzhled
Má hnědé polokrátké vlasy. Je celkem vysoký s dobře vypracovanou postavou díky cvičení. Na levé straně krku mu začíná tetování draka které vede až na jeho ruku. Tetování je stylizované tak, že vypadá jako jedna polovina celku. Druhou polovinu má jeho sestra. Když dají ruce k sobě teprve pak je tetování kompletní. Když musí oblíká se do klasické školní uniformy. Jinak má rád klasické módní oblečení.
Výška – 188 cm
Váha – 80 kg









Příběh


Rodina



Narodil  jsem se jako starší dvojvaječné dvojče. Jsem o celých 27 minut starší než moje sestra. Mým otcem je Wilheim Ballmer vele úspěšný celosvětový podnikatel. Otec o práci nikdy moc nemluvil a tak skutečně ani moc nevím v čem podniká.  Má matka se jmenuje Hanako Takudo. Pracuje v jedné japonské firmě se kterou otec v minulosti spolupracoval a tam se i před lety poznali. Moje malá sestřička se jmenuje Kaya. Hodně lidí nám říkalo, že jsme jako jedna duše ve dvou tělech. Vždy jsme jeden na druhém poznali, když ho něco trápilo. Ať to byla láska, nemoc či jen Kayino špatné vysvědčení. Byli jsme pro sebe navzájem živým strážným andělem.



Život a stěhování



Prvních 8 let svého života jsem žil v Japonsku. Otec vždy odjížděl na pracovní cesty, ale pokaždé se vrátil k nám. Japonsko bylo naším domovem. Po nějaké době se to však změnilo a rodiče se rozhodli, že se přestěhujeme do Švýcarska. Prý to mělo otci usnadnit práci, že bude moci trávit více času s rodinou, když nebude muset stále cestovat. Ovšem nezměnilo se nic. Pouze více pracoval díky získanému času navíc. Matka stále říkala ať to chápeme, že nás všechny miluje, ale že musí pracovat, že je jeho svět těžký a plný nepřátel. Čím starší jsem byl tím méně mi to vadilo. Byl jsem rád, že alespoň dokázal dodržet slovo a přijet když měla Kaya či matka narozeniny. Ve Švýcarsku jsme žily až do mých 15 let poté se vše změnilo.

Počátek konce



Bylo to v den Kayiných narozenin. Ten den byl první kdy otec nedorazil. Dorazila jen jeho sms se vzkazem, že má moc práce a tak nemůže přijet. Tenkrát to bylo poprvé kdy jsem se otci vzepřel. Požádal jsem Augusta našeho šoféra aby mě odvezl do firmy.  Přiznávám, že už při příjezdu jsem byl opravdu naštvaný, ale co jsem viděl později mě naštvalo daleko víc. Výtahem jsem vyjel až do otcova patra a následně pokračoval do jeho kanceláře. Když jsem vešel měl jsem unikátní pohled na jeho hlavu v rozkroku jeho nové sekretářky. Takové klišé když se nad tím zpětně zamyslím čekal bych od něj víc. V tu chvíli mě popadl takový vztek a začal jsem na něj okamžitě křičet. TY UBOŽÁKU TAK PROTO NEMŮŽEŠ BÝT NA KAYI OSLAVĚ? KVŮLI NĚJAKÝ COUŘE Z KANCELÁŘE? SEŠ AKORÁT PRASE CO NIČÍ NAŠÍ RODINU. JAK SI TO MOHL MÁME UDĚLAT?!?!?!  
Nebyl jsem sám sobě k zastavení i když se o to otec snažil. Neustále se mě snažil uklidňovat, že to není jak to vypadá, že ho to mrzí avšak mě to všechno v tu chvíli bylo jedno. V zápalu vzteku jsem vzal sněhovou kouli na jeho stole a vší silou jsem jí po něm hodil. Koule ho trefila do čela. Začal krvácet, ale to mi v tu chvíli bylo jedno. Doporučuju ti si vymyslet kvalitní vysvětlení než přijdeš domů pač to bude dost možná naposled co nás uvidíš. Má poslední slova. Když jsem dorazil domů matka s Kayou se mě neustále ptali co se stalo, ale já si jen sedl ke stolu do kuchyně a čekal. Tak nějak jsem věděl, že za chvíli přijede. Trvalo to zhruba půl hodiny. Asi tak dlouho trvalo té couře než mu dala náplast na čelo a on mohl jet vysvětlovat. Byla to nejdelší noc v mém životě. Druhý den ráno mě a Kayu matka sbalila a odjeli jsme do Japonska s myšlenkou, že budeme žít klidný život, ale jak moc jsme se pletli. O 2 týdny později se u nás objevil otec. Oznámil nám, že začíná soudně řešit opatrovnictví nad svými dětmi a odešel. Každý den jsem měl v hlavě myšlenku, že s tímhle člověkem už žít nechci a věřil jsem, že všechno dobře dopadne. Ovšem osud to plánoval jinak. Přišel den soudu. Otec jako největší zbabělec měl celý tým nejlepších právníků kteří vychvalovali jeho finanční situaci a naopak snižovali důvěryhodnost matky. Nakonec přišel rozsudek který rozhodl, že jsem dal jasně najevo, že o otce nejevím zájem a tak zůstanu s matkou. Avšak by bylo kruté odepřít obě děti otci. Kaya… byla předána do opatrovnictví Wilheima. Soud rozhodnul, že nás rozdělí.

Po soudu



Po soudu nám Wilheim oznámil, že máme 3 dny. Poté až Kaya nasedne na letadlo do Švýcarska, že na ní na letišti počká August. TO NEMÁŠ ANI DOSTATEK SOUDNOSTI PRO NÍ PŘIJET SÁM?!?!  Vyhrkl jsem na něj velmi podobným tónem jako onu noc.
Necháte nás s Kensukem prosím na chvíli o samotě? Pronesl Wilheim. Matka přikývla a s Kayou odešla.
Synu to co jsem udělal bylo špatné já vím. Ničím to neodčiním. Zničil jsem naši rodinu, ale to co dělám teď není znakem dalšího ničení, ale právě dobroty. Už tě nebudu moci dále vychovávat a ty bys mě jak vidím ani nenechal, ale jednu věc ti nakonec dát můžu. To co ti v životě pomůže nejvíce. Dospělost a možnost stát se mužem jakým jsem já. Věřím že to co dělám ti ukáže tu část mě kterou v sobě máš a věřím ne vím, že se ti v životě bude opravdu hodit.
Ty jsi šílenec. Najdu způsob jak mě a Kayu znovu spojit ať to stojí cokoliv. Nenechám jí samotnou.
Já vím Kensuke já vím.
To bylo naposledy co jsem s Wilheimem mluvil.

Pošetilost a zvláštní spojení



Měli jsme 3 dny a já nevěděl co dělat aby Kayu nemohli odvést. Snažil jsem se využít ten čas naplno a co nejlépe to šlo, ale těch pomyslných hodin v hlavě jsem se nemohl zbavit ať jsem dělal cokoliv. Zbývalo zhruba 7 hodin do odletu.
Kensuke neboj já to zvládnu. Budeme nějaký čas každý jinde, ale nakonec se zase setkáme. Budu ti pořád psát a volat. Vlastně víš měla bych takový nápad.
V tom mě vzala za ruku a odvlekla do města.
Tetování?  Zeptal jsem se udiveně.
Ty chceš tetování? To bych do tebe neřekl sestřičko.  Dodal jsem s úsměvem.
Uděláme si jedno společné tetování. Každý z nás bude mít půlku a jen společně budeme zase kompletní. Bude nám to připomínat, že máme cíl. Opět se setkat.
Musím uznat, že prvně mi to přišlo jako pošetilost, ale když jsem se zamyslel dávalo to smysl. Ten den jsme si nechali oba vytetovat jednu polovinu velkého tetování dvou draků. Stejně jako my i draci na tetování byli bratr a sestra násilně odděleni vnější silou a jen když se znovu setkali byli kompletní.

Rozloučení a slib



Už byl téměř čas odletu a my měli posledních 5 minut. Srdce mi bušilo jako o závod. Matka Kayu objímala se slovy ať dá kdykoliv vědět a ihned pro ní přijede. Nakonec přišla i poslední chvilka pro nás.
Dávej na sebe pozor bráško. Víš že máš tendenci dělat hlouposti a já tě z nich už nedostanu. Hlavně dávej pozor na mámu. Bude tě potřebovat.  Řekla Kaya když mě objímala.
Neboj se udělám co budu moct.
Poté jsem se jí podíval do očí.  A tobě přísahám, že najdu způsob jak obejít otce aby jsi mohla zase žít s námi.
Po několika slzách, dalších objetí a loučení nastoupila do letadla.


Pochopení a cesta za novým cílem



Oknem na letišti jsem sledoval jak její letadlo vzlétá a letí pryč. Srdce mi bušilo tak moc, že jsem si myslel, že snad za vteřinu dostanu infarkt, když najednou … nic.
Všechno to zmizelo. Jakoby někdo přepnul vypínač.
Takže takhle jsi to myslel.  Pronesl jsem si sám sobě během vzpomínání na Wilheimovi slova po soudu.
Proto jsi ji odvedl aby jsi mě změnil a donutil mě bojovat. Pomyslel jsem si.
Najdu způsob jak přivést Kayu zpět. Půjdu na nejlepší školy co je možné a budu pracovat tak tvrdě, že se jednoho dne dostanu tak vysoko, že budu tvým konkurentem a pak.  Pak tě zničím Wilheime. Zničím tě tak jako ty jsi zničil naší rodinu.
S touto myšlenkou, jasným cílem a slibem na mysli jsem se vydal domů. Tam jsem si našel Kagetane Akademy jako nejlepší možnost počátku mé cesty za jasným cílem.
avatar
Kensuke Takudo

Počet príspevkov : 19
Join date : 25. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Kensuke Takudo

Příspěvek pro Admin za Thu Jul 26, 2018 12:52 pm

Povoleno udělej pokoj na intru a hraj

Admin
Admin

Počet príspevkov : 63
Join date : 18. 09. 14

Zobrazit informace o autorovi http://kagetaneakademyrpg.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru