Třída A

//Není za co

Lehce se zasmála a poškrábala se na zátylku "Ano, dalo by se říct, že cigareta je moje poznávací znamení." uchechtla se a potom jí poděkovala za pochvalu. "Kreslím pro zábavu, nedalo by se říct, že bych v tom byla profesionální. Jak jsem řekla, zabíjím tím hlavně čas, když netrénuji na kytaru." lehce si křupla prsty "A také mi chybí docela bicí, ale to by se mi asi do pokoje nevešlo." uchechtla se a schovala si svůj sešit "Hmmm... to zní jako dobrý nápad, alespoň bychom se mohli lépe poznat, půjdeme tedy ke mně na pokoj?" zeptala se jí, měla docela štěstí na lidi, po pár dnech poznala člověka, který ví o čem mluví. Snad najdou i více společných věcí, než jenom kresby. "Nebo pokud se budeš cítit lépe ve tvém pokoji, tak můžeme klidně k tobě." dodala, bylo by sobecké se nezeptat toho druhého kam by chtěl jít

S úsměvem přikyvovala. Ve vztahu ke kreslení si tedy byly dost podobné, a i když braly inspiraci z jiných událostí, očividně i styl nebyl zas tak rozdílný. Co se hudebního nadání Emily týče, to ještě nemohla nijak posoudit, vzhledem k tomu, že ji neslyšela hrát. Ale podle toho, jak mluvila, asi zrovna bez talentu není. Zajímalo by mě co asi tak obvykle poslouchá... Hudební styl Niko nebyl úplně ortodoxní, proto o hudbě raději nikdy nemluvila, ale kdo ví, třeba se dříve nebo později najde někdo s podobným vkusem. A ostatní holky na intru by ti asi taky zrovna neděkovaly... Krátce se zasmála, a také schovala svůj notes, zatímco si vyslechla Emiin návrh. Krátce se zarazila. Už teď? Ale proč ne... Stejně neměla nic konkrétního v plánu. Ale mnohem více se zajíkla, když došlo na návrh jejího vlastního pokoje. N-Ne ne ne, můj pokoj rozhodně ne. Zvedla ruce před sebe v takovém pseudo obranném gestu. Mám tam hrozný binec, tam bych tě nemohla s klidným srdcem pozvat. Zhluboka se nadechla, a opět se usmála. Takže... Pokud ti to nevadí, klidně můžeme k tobě.

"Alespoň by poslouchali kvalitní muziku." pověděla s úsměvem na rtech, je pravda, že občas měla dny, kdy doma hrála tak nahlas, až se dům otřásal v základech, rodiče z toho nebyli dvakrát nadšení, za to její bratři si to náramně užívali. "Tak tedy dobře. Půjdeme ke mně. Sice tam nemám taky zrovna dvakrát uklizeno, ale snad ti to nebude vadit." uculila se a sbalila si věci, odsunula židli a zvedla se. Hodila si batoh přes rameno a pomalu se rozešla ke dveřím. "Ale někdy mě budeš muset pozvat taky do tvého pokoje, třeba se mi bude tak líbit, že už nebudu chtít odtamtud vylézt." uchechtla se, alespoň se nebude kopat do prdele. Mohla zkoušet, což asi bude, chtěla jí něco zahrát. Den bez hudby, byl den, který nesplnil svůj účel

//Přesun?

Zakřenila se na ni. Možná z toho byla trochu více dětsky natěšená a nervózní zároveň, než bylo nutné, ale co už, nebyl důvod to nějak držet zpátky. Ani nevěděla, jak přesně ten pocit pojmenovat, ale to bylo jedno. Určitě mi to nebude vadit, minimálně bych měla být zvyklá... Zachechtala se, a následovala Emily ven z učebny. T-To si nemyslím... Nejsem si dvakrát jistá, co by jsi se mnou takovou dobu prováděla. Odpověděla s červení ve tváři, a ústy vytvarovanými do nesmělého úsměvu.


//Jop, můžeš psát ^^

*vešel do třídy dřív než začala hodina a vše si položí na stůl a napíše na tabuli nějaké anglické věci *tak tohle bych měl a teď jen jestli někdo přijde *zasměje se a sedne si a popiji své kafe

*Vejdu do třídy ještě trochu rozespalý a ne moc soustředěný.*
Zdravím. *Pozdravím všechny v místnosti a zívnu si. Poté jdu na své místo k oknu. Položím si věci a snažím se postupně rozkoukat.*

Ahoj *pozdraví *vypadá to že dneska tu si sám *řekne *věk si sešit a pokus se přeložit věty co jsou na tabuli ano? *koukne se na něho a znova se napije

Vypadá to tak. Ostatní asi mají něco lepšího na práci v pátek. *Ušklíbnu se jakobych měl být taky jinde.*
Dobrá jdu na to. *Vezmu si sešit a začnu pracovat.*

Asi jo no *zasměje se *taky bych radši byl jinde ale nemohu *pusti si pc a začne na něm něco dělat

*když skončí hodina tak vybere sešit a odejde ze třídy

*Dokončím práci a odevzdám sešit. Po tom co odejde učitel vstanu vezmu si věci a odejdu také.*

*Prídem do triedy , sadnem si za stôl a čakám na žiakov*

Přišel do třídy o čtvrt hodiny později. "Omlouvám se, že jsem přišel pozdě..." zamumlal a šel ke své lavici. Ostatní studenty nijak neřešil a prostě se usadil a poslouchal výklad profesora.

Zazvonilo a on si sbalil věci a šel na chodbu. Opřel se o zeď a pozoroval dění chodby. Sem tam na něj někdo koukl, aleon vše ignoroval. Psychicky se připravoval na dalšíé hodinu