Eleria Watanabe

Jméno: Eleria Watanabe
Pohlaví: Žena
Národnost: japonská
Věk: 16 let
_______________________________________________________________________
Povaha:
Eleria bývá obecně ve většině situacích usměvavá a přátelská a společenská, ale zdání může klamat. Přestože si ráda a poměrně rychle dělá přátele, málokterému z nich dokáže bezmezně důvěřovat. Je tedy v podstatě introvert, přestože ji málokdy uvidíte samotnou, a jestli náhodou ano, téměř pokaždé bude někde pochodovat, či postávat se sluchátky na uších a nepřítomným, melancholickým výrazem ve tváři. Když už někomu svěří svou důvěru, ráda ho pošťuchuje a nevinně provokuje. To ale sem tam přežene a stihne se během několika krátkých chvil pohádat o naprosto nepodstatných záležitostech, ať už úmyslně, nebo ne tak úplně úmyslně. Hádání s ní je ale poměrně namáhavé a zdánlivě nekonečné, protože tak tvrdohlavou osobu, která když si něco usmyslí, tak se toho jen tak nepustí, svět neviděl. Tato její vlastnost souvisí i se strachem z prohry následované okamžitou ztrátou hrdosti. Toť k její dětinské stránce. Na druhou stranu dokáže být poměrně rozumná a umí přemýšlet racionálně, zejména když má řešit problémy druhých.

Schopnosti:
Vždy poměrně úspěšná ve škole a ve hře na hudební nástroje, ke kterým se ale nikdy příliš nedostala, jelikož byla vedena spíše ke sportům, které ji ale naopak nikdy nešly, až na tanec a ping pong, ve kterém využila své bystrosti a rychlých reakcí. Žádní další „nadpřirozené schopnosti“ nemá, možná za zmínku stojí jistá manipulace, se kterou dokáže lehce „oblbnout“ hlavně opačné pohlaví, hlavně svou roztomilostí, kterou dokáže jednoduše zahrát. Pro svou milou povahu ale tuto „schopnost“ nevyužívá příliš často, ale jen příležitostně.

Majetek:
Vlastní vše, co by měl vlastnit každý průměrný student – nějaké ty školní pomůcky, oblečení, notebook a takovou maličkost, přívěsek ve tvaru sovy, který dostala od své kamarádky, který nosí neustále na krku pro důkaz jejich přátelství.
Také má malou bílou kočičku, Miko, která je jejím dobrým společníkem poslední půl rok, kdy se stěhovala od rodiny.

Vzhled:
Eleria má průměrně vysokou a lehce žensky vytvarovanou postavu. Působí nevinně se svým malým kulatým obličejem, který obklopují dlouhé černé vlasy, jak je pro Japonku typické. Co ale typické není, jsou její modro-šedé oči a jejich tvar, které přímo bijí do očí ostatní, hlavně dospělé Japonce, kteří se na Eleri dívají obezřetně a stoprocentně jí nevěří. Na druhou stranu je ale něco takového velmi lákavé a atraktivní pro mladé Japonce i Evropany. Také její pokožka je o něco bledší než kůže ostatních Asiatů.
Výška: 165 cm
Váha: 56 kg


_______________________________________________________________________
Životopis:
Již od dětství, od doby, kdy ji po několika narážkách jejích spolužáků na nižší škole napadlo, že její vzhled na asijské poměry není úplně typický, změnil se její vztah k rodině. Dříve byl pozitivní, jelikož právě rodina byla to jediné, co Eleria měla a na co se vázala, ale po množství šikany a posměchů, které si kvůli svým očím zažila, se její pohled změnil. Jelikož její „otec“ i matka jsou „čistokrevnými“ Japonci a matka jí nikdy neřekla, kdo tedy otcem Eleri doopravdy je, přestala se jí svěřovat a uzavřela se do sebe. Již od dětství má tedy zažité, že se nikomu nedá stoprocentně věřit, alespoň ne do té doby, než i on prokáže svou důvěryhodnost a důvěru v ní. Jde o obranný reflex, který ji nutí držet se zpátky a nepouštět si jen tak někoho příliš blízko. V krizovém období, když jí bylo 15 let, se s mamkou kvůli tomuto pohádala takovým způsobem, že se přestěhovala ke své, o pár let starší kamarádce z dětství, Ari, která ji stála po boku a podporovala ji v těžších obdobích, kdy Eleri odmítala být doma. Od té doby, kdy bylo Eleri 12 let ji Ari poskytovala azyl u sebe – Eleria tam ale musela chodit tajně, když matka byla v práci a „otec“, se kterým si nikdy nevybudovala žádný vztah, jelikož o ni nejevil žádný zájem, si nevšiml, že utekla. Ari byla jediná osoba, se kterou tenkrát měla silné pouto, vlastně jediná osoba, se kterou má silné pouto až doteď. Její minulost byla komplikovaná, plná rodinných pravidel, která obnášela spoustu zákazů a příkazů, včetně velmi omezené volnosti a možnosti si najít přátele, protože jediná příležitost, kdy se s nimi mohla setkat, byly sportovní kroužky, ve kterých ji matka podporovala. Navzdory tomu se ale, hlavně ze začátku, držela od ostatních natolik, že si vytvořila jen pár známých. Avšak v posledním roce, kdy se i přes značnou neochotu matky odstěhovala k Ari, se situace výrazně zlepšila a Eleria začala konečně normálně žít.

POVOLENO. Udělej si pokoj na intru, a můžeš začít hrát.