Kabinet-Shikaku

Trochu větší místnost se sedačkou, lednicí a televizi a ještě skříně

*Príde do kabinetu ľahne si na gauč a odpočíva*

Pomalu se procházela po chodbách. Včera jí mamka napsala, že by ji mělo dojít plato s anti-depresivy. Bohužel, na téhle škole to chodí tak, že všechny léky musí projít kontrolou a jdou k učiteli, který je předá potom žákům. Strašný opruz. Představa, že se musí bavit s učitelem, kvůli blbým lékům, které ani nechce brát. Protočila mírně panenky nad tou představou a pustila si hudbu více nahlas, aby přehlušila tok myšlenek v hlavě. (https://www.youtube.com/watch?v=lX44CAz-JhU), ještě by mohla chytit panický záchvat a dílo by bylo dokonáno. Měla na sobě dlouhé černé tričko s kapelou HU, krátkou kostkovanou sukni. Nadkolenky a vysoké boty s ocelovou špičkou a černou čepici. Vůbec nevypadala jako na někoho, kdo do této školy chodí. Zastavila se před jeho kabinetem a sundala si sluchátka na krk. Natáhla ruku a párkrát slabě zaklepala.

*Zobudím sa z krátkeho spánku otvorím oči a poviem*
Je otvorené
*vstanem zo sedačky a vezmem si niečo dobré z chladničky*

Otevřela dveře a rozhlédla se po kabinetu. Tělem jí projel nepříjemný pocit a ještě do toho kabinet matiku. Jak matiku nesnášela. Dlouze si povzdechla a nakonec vypnula i hudbu ve sluchátkách. Potom za sebou zavřela dveře a pomalu udělala pár kroků. Konečně si mohla prohlédnout toho učitele. Nevypadal špatně, ale rozhodně by si s ním nic nezačínala. "Přišla jsem si pro prášky, které mi sem poslala mamka." pověděla, měla jediný cíl. Vzít si prášky a následně rychle zmizet, bez žádných dlouhých keců.

* právě šel do kabinetu když ji uvidí * nejsi ty emily? tvoje prášky mam akorat jsem se na ně ješte nestihl kouknout

Trochu se zarazila při příchodu dalšího učitele. Na patě se otočila a prohlédla si jej. První co jí zaujalo byly ty jizvy. Dokud muž neměl alespoň nějakou jizvu, nebyl pro ní mužem. Snažila se nahodit nevinný úsměv, snad nebude moc komentovat ty její prášky. To by bylo poslední co chtěla "Ano, jsem Emily. Přišla jsem do kabinetu kvůli nim, mamka mi je poslala." zopakovala to, co řekla předchozímu učiteli a udělala krok dozadu více ke zdi. Měla špatné pocity z toho, že kdykoliv jí někdo může vrazit kudlu do zad a zeď bylo jediné co jí krylo

tak jen zkontroluji jestli jsou v pořádku ano* usměje se na ní a vejde dovnitř a prásky vyndá z šuplílu a začne je kontrolovat

Kľudne si sadni Emily ak chceš zober si niečo z chladničky
*Poviem s úsmevom a znova si sadnem na gauč no jednu vec musím povedať ak by bola Emily staršia tak by som si snou niečo aj začal hold váhy mi neboli naklonené čo už *

"Jsou to jenom prášky, nic závratného. Jenom si je vezmu a zase půjdu. Nějak nechci moc otravovat." poškrábala se prstem na tváři a potom si dala pramínek vlasů za ucho. "Já vím, že tu jsem teprve krátce, tak chcete mít jistotu, abych byla v pořádku." pověděla Shikakovi a potom se otočila hlavou na toho druhého "To je v pořádku, seděla jsem celý den, tak mě chvíle stání nezabije." usmála se na něj mile. "Navíc, už jsem si zvykla s tímhle žít, takže nepotřebuji nikoho kdo by mě pořád kontrolovat." slabě se uchechtla, musela. Když si vybavila, jak jí byl pořád někdo za zadkem kvůli tomu, chtělo se jí brečet

ale jsou tu předpisy které musíme dodržovat a kontrolovat prášky patří k tomu * ještě je kontroluje

Si v poriadku? Vyzeráš nejako nervózne.
*Vstanem a zoberiem Shikakovi jeho čokoládu síce to nemá moc v láske keď mu šahám na veci ale čo už toto je iná situácia*
Tu máš niečo na nervy mne to vždy pomôže keď mám ťažký deň.
*Usmejem sa a podám čokoládu Emily*

Povzdechla si, zdá se, že s učiteli, kteří vervomoucně dodržují předpisy nic nechce. Rezignovala. Svěsila rameno a ozval se pouze hlasitý povzdech. Tak přece tu na chvíli skejsne. Ale co už. V tom se ozval ten druhý učitel "Nejsem nervozní." pověděla a potom si uviděla, že jim nemůže jenom tak vpálit, že tu s nimi nechce být. "Možná trochu." naznačila dvěma prsty malou mezeru, jak moc byla nervozní. A potom dostala čokoládu. "Eh...?" chvíli na něj zvláštně civěla. Nechápala to a potom si tedy čokoládu vzala. "Tak... děkuji." pověděla s mírným údivem a vzala si tabulku. Vložila jí do úst a nechala jí rozpustit. Potom si sundala batoh co měla na zádech a zbytek čokolády do něj uklidila. Možná se bude hodit pro příště. Ale, za flašku něčeho tvrdého by se také nezlobila *chichi* musela se pousmát v mysli

Nemáš začo je to len malý darček na uvítanie o a ked už sme u toho moje meno je Daisuke Hayate rád ťa poznávam Emily
*Usmejem sa a sadnem si zase na gauč *
Bude lepšie keď si sadneš predsa len to má Shikaku ešte na celkom dlho

daisuke už to budu mít tak ji nenut * podá jí prášky* tady * usmeje se* ake pokud chces mužes si s nama dát kaffe nebo čaj

Ještě jednou tedy poděkovala "Já vás taky." pověděla a potom si vzala batoh a došla se posadit. Sedla si na druhý kraj, než seděl on a opřela se o opěradlo. Musela uznat, že učitelé tu mají pěkné, snad budou takoví i žáci. Přemítala si v hlavě některé věci, než jí vyrušil učil. Vzala si prášky a rychle si je prohlédla. Klasické silnější anti-depresiva, větší dávka by dokázala uspat i koně. Odložila si je to tašky a  podívala se na něj "Pokud máte sypané čaje, tak si šálek dám." pověděla, milovala sypané čaje, ale jenom sypané. Ty v sáčcích byl pro ní odpor. Alespoň nějaké anglické návyky pochytila.

mám tu japonský zelený sypaný bude to stačit?* usmeje se a jde k druhemu stolu kde je kaffe a tak

Ja si dám Earl Grey.*poviem Shikakovi a obrátim sa k Emily* Takže Emily aké máš zatiaľ dojem zo školy ? Je zatiaľ všetko v poriadku ?

"Ten jsem ještě neměla, ale ráda jej zkusím." odpověděla s malým úsměvem na rtech a potom se otočila na Daisukeho "Earl Grey." pověděla si trochu pro sebe "To jsou dobré černé čaje. Každý angličan by měl alespoň jednou ochutnat tento čaj." nemohla si tohle doplnit poznámkou a následně se zamyslela "Je to tu jiné. Mentalita, okolí. Ale jsem tu ráda, chtěla jsem se sem vždycky podívat a konečně mi to moje rodina mohla dovolit." odpověděla mu "Takže ano, zatím je všechno v pořádku." řekla a trochu si upravila sukni. No zatím, vše vypadalo v pořádku, snad to takhle bude pokračovat.

*začne to vše připravovat a sám si dělá kafe *to je dobře *usměje se*kdykoliv bys potřebovala s něčím. Pomoct stačí říct

Máš nejaká otázky ktoré by si chcela vedieť ? ak áno tak sa neboj opýtať
* Usmejem sa na Emily a potom vyberiem sušienky *

Zakroutila hlavou "Nepotřebuji s ničím pomoct, momentálně." odpověděla a následně si přitáhla nohy k sobě a položila si na kolena hlavu, snad nebude moct vadit, že je botami na sedačce. Připadala si tu trochu divně. Nikdy nevycházela moc s učiteli, věděla, že bude štvát i je. S tím tak nějak počítala, doufám, že s tím počítají i oni. "Zatím mám všechno co jsem chtěla." pověděla jim

To je dobře *usměje se a na stul položí čaje a kafe a sedne si taky

O a ešte jedna vec na mojich hodinách preferujem vzájomný rešpekt medzi žiakmi takže ak by si mala problém s nejakým spolužiakom tak o o tom povec mne a vyrieši sa to len medzi nami
*Poviem Emily a napijem sa tochto lahodného čaju a zoberiem si Šušienku*

((spíš o tvé hodiny protoze zatím třídy nejsou xddd