Kabinet-Shikaku

//Ajo :,d

Musela se nad tímhle zasmát "S klidem vám můžu říct, že nejsem takový to tintítko, které se bojíte dotknout, aby se náhodou nezlomilo. Vyrůstala jsem se dvěma bratry a rvali jsme se každou chvíli, takže jsem od nich leccos pochytila. Ty dobré i ty špatné věci." odpověděla mu a následně se zarazila "Což mi připomíná, stále nemám ještě třídu do které bych měla chodit. Chtěla jsem se zeptat už dříve, ale zapomněla jsem evidentně na to." poškrábala se na zátylku a potom se natáhla pro šálek čaje a lehce z něj usrkla. "Nechutná špatně." pověděla si pro sebe a odložila jej opět na stoleček.

Ředitel všem psal se rozdělení na třídy zatím. Ještě nebude protože vás já málo *oznámí a za míchá si kafe

Tak dúfam že nebudú problémy a že budete dobrý kolektív bude to lepšie pre vás aj pre mňa
*poviem Emily a pritom si popíjam čaj *

"Uuuuum... dobře." zamrmlala si trochu pro sebe a následně upila čaje. Chuť byla zvláštní, oproti britským čajům a moc nahořklá, ale dalo se na ní zvyknout. Upila ještě trochu a odložila čaj opět na stůl. "Pokusím se nedělat problémy." teď jí připadalo, jako kdyby se naprášila na policejní stanici, nemohla to slibovat. Záchvat mohl přijít kdykoliv. Snad bude moct jíst to jídlo, co tady budou vařit. Nikdy japonskou kuchyni neměla "Jak tu vlastně vaří?" zeptala se, pravdou bylo, že některá jídla okamžitě vyvrhla potom co se jí stalo

Vaří tady docela dobře až mě to občas překvapuje*zasměje se a koukne na hodiny *a jeje zavřeli ti bránu na intr

Hmm máš pravdu tak to je nemilé hold trvalo ti to moc dlho Shikaku
*Zasmejem sa a následne kamarátsky štuchnem do Shikaka*

"Tak snad to bude chutnat i mě." pověděla a potom se zarazila. *Cože, brána, zavřená?!* pověděla si v duchu a cítila, jak její tělo začalo pomalu, ale jistě panikařit. Samozřejmě, že se asi dala nějakým jiným způsobem otevřít, ale teď jí přepadávala ta myšlenka, že tady bude muset zůstat s nimi přes noc. Sklopila svojí hlavu a pozorovala dlaně, které se začaly třást.

Dneska mám hlídku ve škole takže tu musím. Zůstat tak jestli chceš můžeš si lehnout tady v kabinetu

AK chceš tak môžeš ísť na noc ku mne mám jednu izbu volnú takže by to nemal byť problém
*Poviem Emily a pijem čaj *

//škola je otevřená ne?

((tak všechny třídy by měli být zamknute jenom kabinet je odemčen

Začala jí svírat úzkost. Nemusela cizí prostředí, natož spát u někoho, koho potkala teprve před chvílí "Ne... ne to nebude potřeba." zalapala tiše po dechu, měla pocit, jak se jí svírá hrudník. Musela rychle ven. "O-omlouvám se." prudce vstala, div, že nerozlila čaj na stole. Popadla tašku a vyběhla ze třídy. Musela na vzduch, běžela k prvním schodům, které viděla. Cestou málem zakopla o svojí nohu. Myšlenky se na ní opět začaly navalovat. Musela se zastavit a jednou rukou se chytla za hlavu. Sykla bolestně. Tohle bylo špatné. Potlačila mravenčení v nohou a rozeběhla se směrem k východu. Jako balvan se o něj opřela a začala rvát s klikou, ale dveře se ani nehnuli. Zoufalství, které se stupňovalo projelo jejím tělem. Okna byla také zamčená. Sesunula se na zem a natiskla se na zeď. Ozývaly se pouze hlasité nádechy, dlaněmi si chytla hlavu a nohy si přitáhla k sobě. Ty hlasy, zase ty hlasy. Jak pištěly, smály se jí. Peklo na zemi "Jděte pryč!" zařvala na celou chodbu, ale ozvala se pouze její ozvěna.

*ihned šel za ní a jak ji uviděl tak šel k ní a. Vzpomněl si na prášky tak no je ihned vytáhl *tady vem si bude ti líp

*Rýchlo dopijem čaj a idem za Shikakom * Čo teraz ? * Pomyslel som si v hlave zatiaľ čo sme utekali po chodbe *

Ani si nevšimla, že někdo přišel. Byla tolik zaneprázdněná vlastní hlavou, že nevnímala okolí kolem sebe. Prsty si zajela více vlasů a zavřela pevně oči. Naštěstí tenhle záchvat jí rychle přešel. Celá se uvolnila a její dlaně padly na chladnou zem, měla slzy na krajíčku. Podívala se na oba učitele, jeden z nich jí podával platíčko s prášky. S třesem v ruce se pro platíčko natáhla a vymáčka z něj jednu tabletku. Kterou se zakloněním hlavy do sebe kopla. Ozvalo se slabé polknutí. "Děkuji." pověděla potichu a sklopila opět hlavu

Ak si potrebuješ ľahnúť tak bude najlepšie ak sa vrátime do kabinetu tam sa dáš trošičku dokopy
*Navrhnem Emily *

// dokončite to bezomna zajtra skoro vstávam takže zase zajtra

//Dobře, dobrou

Lehni si v kabinetu ano *řekne a pomůže ji na nohy

"Ne... musím na svůj pokoj." pověděla tvrdohlavě, nechtěla být v cizím prostředí, takhle se nikdy neuklidní. "Nebo alespoň ven na vzduch." dlouze vydechla a postavila se na vlastní nohy, stále se celá klepala. Prášek zabere tak za 15 minut, takže ještě dlouhá doba. Ale nakonec se jí podařilo dostat do kabinetu, kde i spala. Probudila se a zkoumavým pohledem se rozhlédla po kabinetu. Takže nakonec tu zkejsla celý den, povzdechla si a sundala ze sebe deku, co měla na sobě. Posadila se a potom si nazula boty, co měla pod sedačkou. Vstala a ozvalo se hlasité zakručení jejího břicha. Měla hlad, sice moc přes den nejedla, ale teď se potřebovala opravdu najíst.

*přišel tam a všiml si ji *ahoj *usměje se a vytáhne z lednice jídlo a dá ji to *tady a za pět minut začíná hodina

Vzala si jídlo a poděkovala, ihned ho do sebe nacpala a posadila se "Pět minut?" povzdechla si. "Tak já tedy jdu, ať to nějak stihnu." vstala a hodila si batoh přes záda. Vážně si takhle svůj začátek školy nepředstavovala, ale co už.

*ceka na obě holky

*pomalu došla ke kabinetu profesora, zvedne pomalu ruku ale před tím než to udělá, tak si urovná mini sukni a vytáhne nadkolenky víš, aby nevypadala jako cuchta *vypadám hrozně * povzdeche si a Skusi si v displeji od mobilu upravit vlasy. Nakonec se na to vykašle a zaklepe