Obchodní dům (Brigáda)

"Tak tedy dobře, kafíčkáří." rýpla si mírně do něj, kafe nesnášela, tedy pokud si ho nezalila tunou mléka a tunu k tomu ještě cukru. Potom se na něj otočila a píchla ho prstem do tváře "Ne... jen... je to takové neobvyklé." odpověděla mu a odtáhla se od něj, ale říkávalo se, že nejšťastnější lidé jsou ti nejsmutnější. "Hlavně nepáchat sebevraždu... od toho jsem tu já." pověděla hrdě a ukázala na sebe. Pak se zamyslela. "Hmm... kebab..." přemýšlela "Fajn, dáme si tedy kebab, protože do fancy restaurace nemám potřebný společenský outfit." uchechtla se a vyrazila tedy za ním

*Neobvyklé, jo to bere. Má point. V depresích se často teda neutápí. Každopádně, její popíchnutí do tváře bolelo. Sakra holka ne tak tvrdě. Uchechtl se více méně jen tak sám pro sebe.* "Sebevražda u mě teda nehrozí, zas tak hrozný to není. Pokud ji budeš ale chtít spáchat ty, dej vědět. Zkusím ti to rozmluvit." *Prohodil jejím směrem s úsměvem. Předpokládal, že to byl jen v tip, ale kdyby bylo nejhůře, rád by pomohl. To už se ale vydal směrem na kebab.* "Já moc chuť k jídlu nemám, takže si dej beze mě." *Prohlásil, když došli až ke svému cíli. Byla to jednoduchá místnost, plná náčiní na vaření a různých dalších vychytávek, aby byl výsledný produkt co nejlepší. Jednoduché a efektivní. Jídlo se objednávalo přímo skrze okno.* "Jednu klasickou kávu prosím.." *Řekne prodavači a posléze uhne stranou, aby si mohla objednat i Emi.*

Na random? Ale prosím tě, strávil jsem s tebou nejdříve půl dne, to už se nepočítá jako random. Odpověděl ji, než společně s ní vyrazil k obchodnímu domu. Chtěla se najíst, tak ji bude vyhověno, taky by zvládl něco k snědku. Nakonec to bylo víc ez než čekal. Napadlo ho, že by trucovala, a poslala ho do prdele, proto taky přišel s tím nápadem, že ji překvapí na intru. Léčba šokem, když se zničehonic zjeví, nebude mít čas ho poslat někam. Ále přece jen - U téhle holky nemohl nikdy vědět, jak zareaguje na cokoliv co udělá. V obchodním domě bylo celkem dost lidí, přece jen tu byla všude klimatizace, takže kam jinam se schovat před teplem? Chládek, a milion věcí co dělat, člověk si nemohl přát nic víc. No dobře. Co by si lady Britain dala k snědku? Zeptal se ji s pobaveným úsměvem a pozvednutým obočím.

"Tru tru." podívala se na do mobilu a rychle projela zprávy od lidí, co jí napsali. Neměla náladu jim odepisovat. Mobil opět schovala a rozhlédla se kolem sebe, měla docela chuť na kebab, zase. Naposledy tu byla se Shu, tak už věděla, kde se ten kebab nachází. Zbytkáč pomalu z ní prchal a tělo pomalu nabíhalo na normální funkce, alespoň něco positive. Občas jí hlavou probleskl včerejšek, musela se mít předtím klukem na pozoru, ten to jenom tak nevzdá. "Lady Britain si dá kebab a co si dáš ty, gigolo?" zaculila se nevinně na něj a ve stánku si koupila energy drink, zaplatila za něj a hned půlku vypila, tohle přesně potřebovala, játra jí za tohle fakt budou milovat.

Kebab, huh? To nezní zle, ať nikdo neřekne, že jsem nějaká nekulturní svině, co žere jen domácí jídlo. Prohlásil po pár vteřinách přemýšlení. Ale co to oslovení, jaký playboy, jaký gigolo. Lady Britain, všichni přeci ví, že mé srdce tloukne jen pro jednu jedinou. Přednesl ve velmi dramatickém, shakespearovském tónu, ale musel se sám sobě zasmát. Nebyl by dobrý herec. Ani ne tak kvůli výkonům, ale kvůli tomu, že by se těm žvástům musel nonstop smát. S takovou by ho za několik desítek pokusů režisér umlátil takovou tou jejich vtipnou klapkou na scény. S pokřiveným úsměvem, a pozvednutým obočím pozoroval, jak do sebe doslova kopla polovinu energeťáku. Energík, kebab, zdravá strava jede. Em si přece jen musí udržovat štíhlou linii. Pronesl se smíchem. Jemu bylo obvykle jedno, co jí, dokud mu to chutnalo. Jen v jednom jediném období se držel jídelníčku, který dostal od trenéra Taekwonda, když si ještě říkal, že to chce dělat závodně na vysoké úrovni.. Talent byl, chuť už ne.

"No co, Británie je multikulti as fuck." odpověděla mu "Všude černo a nepokoje na denním pořádku." uchechtla se "Ale notak, je mi jasný, že tahle oslovení musí hladit tvoje ego." dívala se na něj, přidala jí jako herec z nějakého béčkového filmu, který právě vystudoval školu a dostat nějakou podřadnou roli. "Vzpamatuj se Romeo, stejně ti nedá." drbla ho loktem pod žebra, když chtěla být zákeřná byla. "To víš, rychlý metabolismus je svinstvo a zázrak zároveň." svírala v ruce poloprázdnou plechovku a zastavila se před stánkem. "Jednu kuřecí tortilu, pálivou a se sýrem." řekla si svojí objednávku a počkala co z něho vypadne.

No jo, to jste vy Evropani. Na jednu stranu samý mír a lásku, a na tu druhou si pak stěžujete, že nepokoje. Zaťukal si na čelo, a zachechtal se. Dloubnutí do žeber se ji povedlo, trochu sykl, ale stejně se nakonec zasmál. Mrška jedna. Nebyla ani zdaleka první, která se ho pokoušela sundat tím, že mu bude "podkopávat ego". Holka, papírových sebevědomí je na světě spousta, ale budeš se muset sakra více snažit, jestli do tohohle ega chceš udělat alespoň dent. Počkej, tuhle větu už jsem párkrát slyšel... Mhm, všechny aktérky mi vypisují dodnes. Fight fire with fire. Nakonec se dostali ke stánku s kebabem. Nemusel přemýšlet, výběr stejný jako vždy. Sýrový Dürüm, bylinkový dresing. Pronesl s rukama v kapsách. S Em se začal trochu nebezpečně uvolňovat. S takovou z něj spadne fasáda, a nebude se štítit říct cokoliv. Ale co, pokud ho k tomu těmi svými pokusy hodlá tlačit, nech sa páči.

"Už to tak bude, stejně bych na tenhle debilní svět shodila jednu velkou atomovou bombu a byl by klid. Ne, že bych byla nějaký pacifista nebo průkopník války, ale jako final solution mi to přijde jako dobrý nápad." pousmála se a pozorovala jak kebabník strojkem holí maso (zní to debilně vím ) "Dejte tam všechno." pověděla mu hned, aby předešla otázkám typu co tam chce a tak. "No vidíš, mně zase píšou holky a kluci, že by se chtěli ke mně vrátit, jak litují toho jak se ke mně chovali a tak, každý má jiné problémky." pověděla bezstarostně, samozřejmě zase taková roztahovačka nebyla, sice do vztahů skákala po hlavě, ale do postele se dostala s miminem z nich, přece jenom spousta lidí to vzdalo už na začátku, když zjistilo, že ona prostě ta submisivní nebude.

(Kebabník )
Chill out. Nejlepší je to neřešit. Kdyby všichni na světě přemýšleli právě tak, že by jim to bylo u prdele, nebyla by ta tvoje atomovka třeba. Jak se kurde dostali od kebabů k politice, to neměl ponětí, ale co už, konverzace odsýpala. Takže takhle, slečna zkrátka není zvyklá sklonit hlavu. Nějakou takovou informaci chtěl vědět, aby měl aspoň ponětí, jak přemýšlí nad vztahy a podobnými hovadinami. On osobně nikdy necítil k někomu nějakou citovou vazbu. Dostat holku až do postele pro něj byla soutěž, hra, jako šachy. Jasně, byl schopný být romantik jako svině, ale to spíše hereckými výkony, než čímkoliv jiným. Jasně, s takovou ho dříve nebo později nějaká ubodá v uličce a bude mít instant karmu za sebou, ale komu se nad tím chtělo takhle přemýšlet? No vidíš. Aspoň se jimi můžeš později inspirovat. Pronesl a upřímně se zasmál. Proč do ní ještě trochu nešťourat. Ještě nevypadala, že by měla prasknout a urvat mu hlavu, nebo něco mnohem horšího, takže se neostýchal. Opřel se o pult, a pozoroval kuchaře, jak balí do tortilly maso zasypané kozím sýrem. Aby pravdu řekl, sbíhaly se mu sliny.

"The money, the powah, the fame... everyone wants everything." mumlala si pro sebe, dostávala větší a větší hlad, sakra jak se těšila, až se pořádně nažere, sice si bude připadat jako dobytek, ale co už. Ona prostě měla na vztah jiný pohled, ano užívat si a nevázat se byla sranda, taky to že to párkrát udělala. Byla mladá, ale na svůj věk až moc vyspělá. "Copak copak, chceš abych ti psala, jak bych chtěla tvůj dick ve své tight pussy?" udělala na něj perverzní výraz, bylo jí jedno, že se všichni dívali

Krátce se zachechtal. Rozhodně v tomhle uměla chodit, to se ji muselo nechat. Jak hrál on, tak hrála ona, to to celé ale dělalo zajímavější. Not really. Odpověděl ji klidně. Nehodlal se nechat rozhodit. Spíše měl ale pocit, že by měl trochu brzdit, takhle by se nedostali nikam, proto se rozhodl to zahrát trochu jinak. Výjimečně i částečně upřímně. Hele, upřímně, je m to jedno. Začal, zatímco ho ale přerušil kebabník ( ), který jim podal jejich jídla. Kdybys mě znala déle, asi bys to lépe pochopila, ale abych to zkrátil, dobře se s tebou pije, jsi zajímavější než jiné ženské, se kterými mám tu čest, navíc se celkem slušně cukáš. Musel se sám sobě uchechtnout. Jako kdyby to byla nějaká podělaná zkouška, kterou měla projít. Edgy and cringy, vyznělo to jinak než chtěl. Takže tě hodlám srát a otravovat. Ale jsi pořád pěkná holka, která mi navíc výjimečně povahově sedí, takže budeš muset snášet moje narážky a podobně. Nehodlám se chovat jinak jenom kvůli jednomu slovnímu spojení "jsem zadaná". To by to nějak mělo vysvětlit. Málokdy někomu dával insight do jeho mozku, ale v tomhle případě by to mohlo být nejlepší možné řešení. Možná taky přece jenom narazil na holku, která by mu povahově mohla být v určitých věcech blíže než kdokoliv koho doposud poznal. Navíc... Jeho pohled na vztahy byl sporný a složitý. Vždycky fungoval stejně. Soustředěný, jasný cíl před sebou, zbytek byl jenom jeden velký filler. Nikdy to nebylo tak, že by byl filozoficky proti jakýmkoliv citům, ale... Ale to se těžko vysvětlovalo. Ani jeho vlastní myšlenky to nezvládly shrnout, ale rozhodně to nebylo tak jednoduché, jak to většina lidí kolem něj chápala. Zaplatil své jídlo, a zakousl se do svého kebabu. Byl celkem spokojený s tím, jaké slova dodal svým myšlenkám. Jasně, v určitých místech by se mohl vyjadřovat jasněji, ale to už by za A) - Nebyla taková prdel, a za B) - Ještě by ji to vlezlo do hlavy.

Lehce zamručela, nic to s ním neudělalo, většina parchantů, by už dostalo stojáka a začalo rudnout a ještě by jí začali nadávat, že se chová jako hentai queen. Následně si slabě vydechla a vzala si také svůj kebab a zaplatila. "To ráda slyším, hezky hladíš moje ego a připadám si... nadprůměrná." uchechtla se a začala rozbalovat svůj kebab, aby se do něj mohla spokojeně zakousnout. Jak tuhle chuť milovala, potom se podívala na něj zvláštním pohledem, jo tenhle kluk věděl přesně co chce. Polkla tedy sousto a otřela si dresink z koutků úst. "Fajn, klidně s tebou budu chodit chlastat, dělat píčoviny a tak různě." pronesla a potom se mu podívala do očí "Já taky svoje chování nebudu měnit, kvůli tomu, že jsem ve vztahu, ale pokud mi to začne do něj zasahovat, tak tě přetrhnu." pověděla vážně a chladně, snad se vyjádřila přesně, kdo ví, možná budou best buddies, ale o tom solidně pochybovala. Napila se svého energy drinku a zakousla se opět do kebabu.

Tiše se uchechtl. Nadprůměrná? Tak jistě, to že jsi zaujala zrovna mě je určitě velmi povzbuzující. Odpověděl a krátce se na ni zazubil, jako taková provokace. Pak ale zakroutil hlavou a odfrkl si. Pokud to do něj začne zasahovat, nebudeš už v náladě abys mě přetrhla. Nejsem tak ujetý, abych si z tebe vynutil něco k čemu se nakonec přece jen nerozhodneš sama. Za co ho jako měla? Ale jo, to byla vždycky univerzální výmluva. Slečna se rozhodla pro někoho jiného, a když ji to kouslo do prdele, začla se proti tomu novému ohánět, jak je to všechno jeho chyba. Ále dost už vážných konverzací. Vytáhl ze svého kebabu kousek cibule, a mrštně ji ho hodil do výstřihu, zatímco se zakousl do svého jídla jakoby vlastně vůbec nic neudělal. Přece jenom se ale tiše chechtal.

"Ooooh, cítím se poctěna." ironicky se uklonila, ale přesto byla ráda, alespoň nebyla tak nudná jako ostatní. "Chm... dokud jsem v lihu, tak jsem více tolerantní, než bych měla být, takže máš docela štěstí... nebo jsem až tak moc vyzývavá?" začala přemýšlet, tenhle kluk asi moc neřešil vzhled, tedy možná vzhled hrál taky patřičnou roli, ale měla pocit, že je to spíše kvůli chování. Z myšlenek jí vytrhlo něco co jí přistálo přímo do výstřihu, zachvěla se a mrštila po něm pohledem. Lehce nadzvedla tričko aby jí kus cibula vypadl, stejně tam neměla co, co by tu cibuli zachytilo. "Promiň, nemám prsa na žentonky." uchechtla se "Nejraději bych ti chrstla energiťák do ksichtu, ale jeho škoda." odpověděla a spokojeně se napila

Kousek popošel, aby se mohl posadit na jednu z mnoha laviček, zatímco se pobaveně díval na Emily. Samozřejmě, pořád mi to vypadává, moc desek neznám. Nezvyk. Nevinně se usmál, jako kdyby to byla úplná samozřejmost, kterou by řekl každý. Zajímavý žebříček priorit. Jak vysoko vlastně energeťáky máš? Před nebo až po sebeúctě? Zeptal se pobaveně, zatímco spokojeně ukusoval ze svého jídla. Původně se necítil nějak šíleně hladový, ale kebab je kebab, to přece nemůže jen tak nechat nedojezené. Aby byl ale úplně upřímný, kapke se nudil. Máš něco v plánu na později? Zeptal se jednoduše, no reason to beat around the bush.

Posadila se vedle něho a píchla jej docela bolestně do tváře, aby si to pamatoval. "To víš, chlapovi holt nemůžu říct, udělej se mi na kozy." zasmála se "Protože stejně to skončí na obličeji." uculila se na něj a opět se zakousla do kebabu "Nikdy jsem to nezkoušela, ale pokud mám energiťák, tak si jej chci v klidu vypít, u někoho je to kafe, nebo ranní sex, nelze bez něj fungovat." zamumlala s plnými ústy od kebabu, následovně se zamyslela, nevěděla co bude dělat večer. "Možná napíšu Niko, jestli by nechtěla něco podniknout, dlouho jsme se neviděly." polkla sousto a potom si spokojeně vydechla, milovala tu chuť "Co budeš dělat ty?"

Jak tě tak poslouchám, najednou se cítím strašně svobodný. Ještě že nemusím po ránu fetovat abych se mohl vůbec zvednout z postele. Kromě nikotinu nic specifického nepotřeboval, aby existoval. Nebyl kafíčkař, ani jiný kofeinový závislák, navíc cigarety kouřil spíše ze zvyku, než aby do sebe valil nikotin. Už jenom ten mentální efekt dýmu byl až překvapivě silný a uklidňující. Jasně, na to by si mohl klidně koupit E cigaretu, ale to by raději umřel do týdne na rakovinu plic, než aby vapoval. Pak mu ale snad zaskočil kousek masa, když zmínila, co bude dělat. Pár sekund kašlal, než se konečně zvládl nadechnout. N-Niko? Niko a jak dál? Dostal ze sebe, když začínal tahat dost kyslíku, aby zvládl mluvit.

"Já kromě nikotinu, energiťáku, občasných prášků se cítím naprosto svobodná, byly časy, kdy jsem na tom byla hůř a sypala jsem do sebe prášky, neurol, xanax." začala mu vyjmenovávat různé prášky, které za tu dobu vyměnila. "Ještě se potetovat a budu si připadat jako Lil Peep ženského pohlaví." Potom se docela zarazila, když zmínila její jméno, že by se znali, i to bylo možné, ale hodně nepravděpodobné, Začala pátrat v paměti, jak se jmenovala celým jménem "Niko Ashihara." pověděla její jméno s lehkým úculem na rtech. Dojedla zbytek svého kebabu a alobal s igelitkou hodila do koše. Potom si papírovým ubrouskem utřela ústa a vyžahla zbytek energiťáku

Pozvedl jedno obočí. Posloucháš Peepa? Zeptal se jednoduše. Samé překvapení, to bylo jediné, co na to dokázal říct. On sám na podobné hudbě docela ujížděl, ale nebylo to něco, co by jen tak vytahoval, hlavně kvůli tomu jak specifické to bylo. Pak už se ale mohl jen zasmát. Takže to byla ona. Svět je opravdu hodně malý. Řekl jednoduše, zatímco do sebe skoro narval poslední sousto kebabu. Tohle byla opravdu dost šílená náhoda, kterou nemohl čekat, vzhledem k tomu, že s Niko nikdy pořádně nemluvil. No, nikdy, párkrát spolu prohodili pár slov, ale to bylo tak všechno. Takže s ní chodíš? Jako, v devítce už se o ni vědělo, že je na ženské, ale nenapadlo mě, že ji ještě někdy potkám. A obzvlášť takhle vtipným způsobem. Neměl proti té holce vlastně nic. Znal ji jako dost tichou a nevýraznou, neměl nikdy potřebu s ní nějak navazovat kontakt. Což ostatně neměl pořádně nikdo, kromě té její kamarádky, jejíž jméno si prostě nemohl vybavit.

Kývla "Ano, poslouchám tyhle písničky, protože můžu s klidem říct, že jsem ve stavech, který mi to umožňují. Nejsem taková ta rádoby fanynka, co jí opustí ve třinácti kluk a má z toho těžké "deprese" " naznačila uvozovky a potom vydechla "Poslouchám toho hodně, od rapu, přes electro a potom metal, který se učím i na elektrickou kytaru." protáhla se s lehkým křupnutím zad "Takže vy dva se znáte?" pověděla se zájmem v hlasu, docela náhoda, dalo by se říct. Ale jak říkal Mistr Sifu, že nic není jenom náhoda. "Ano chodím s ní, a teď si povídáš s její přítelkyní." uchechtla se, tohle bude ještě sranda, až se někdy takhle uvidí všichni najednou.

Heh, v tom případě posloucháme to samé z jiných důvodů. Ale to je na stylu jeho, xxx, lil skies, a podobně to nejlepší. Vyložíš si to jak chceš. Poté se zvedl z lavičky, a naznačil ji gestem ruky, ať jde za ním. Pojď ven, z toho jídla mám chuť na cigáro. Vysvětlil jednoduchým stylem, zatímco přemýšlel, co ji na ten zaujatý tón odpovědět. Tak jistě, že ji bude zajímat, co bych ji tak mohl říct o někom, s kým chodí, ale aby byl upřímný, moc informací neměl. Dá se to tak říct. Chodili jsme na stejnou základku. Nebyla zrovna populární, co já tak vím, tak se s ní bavila jen jedna další holka. Když vyšli na vzduch, ještě byl ponořený ve vzpomínkách. Bylo to před nedávnem, ale moc tomu nevěnoval pozornost, takže musel trochu zavzpomínat. Zapálil si cigaretu, a zadíval se nad sebe. Akorát před závěrem základky se o ní najedou rozkřiklo, že je lesba, a asi si dokážeš představit, jak to vypadalo. Mě osobně to bylo ukradené, ale na tu štětku, co to rozhlásila, mám vlastní názor. Zbytečné chování bez jakéhokoliv zisku. Potáhl si z cigára, a podíval se Em do tváře. Jinak jsem s ní nějak nekomunikoval. Jediný takový interaction byl, když jsem zmaloval před školou týpka, co ji zrovna dělal peklo. Chápeš, nadávky, rozhazování věcí, a podobné sračky. Na to si vzpomínal. Ale jak předtím řekl i jí do očí, nebyla to osobní laskavost. Zkrátka mu ten kretén přišel jako totální odpad, takhle si dovolovat jen aby se zvráceně pobavil. Možná mu ji tehdy bylo i trochu líto.

"Nebo na vybití agrese, taky dobrý." odpověděla a vstala "Mluvíš mi naprosto z duše." rozešla se pomalu na ním, připadala si plná, nikdy moc nejedla, ale jakmile se jednalo o kebab, byla schopna se z něj přežrat. Vyšla ven a sáhla do kapsy pro krabičku cigaret, vytáhla z něj poslední a krabičku zmuchlala a hodila do koše. Vložila si jí do úst a zapálila. "Jo... nezměnila se, když jsem jí potkala, byla taky taková tichá, ale abych ti pravdu řekla, dokáže být pěkně zákeřná, občas jsem měla pocit, že jí nevidím vůbec do hlavy." uchechtla se a vzpomněla si na tu příhodu, kdy jí strčila do jezírka. Potom lehce sykla "I hate those people. Třeba o mě rozkřikovalo, že jsem feťačka a že se kurvím s každým, držky jim zklapli, potom co mě nasral jeden kluk. Bylo to tenkrát před školou, tuším, že to bylo také v devítce. Nadával mi, samozřejmě čekal, že si to nechám líbit. Vzala jsem ho pod krkem a spráskala ho jak malého psa." dořekla a potom se začala smát "Kdybys viděl ten jeho ksicht v ten moment, začal mě prosit abych přestala, slzičky mu tekly po tvář." uchechtla se a popotáhla z cigarety "Byl to tak nádherný pocit, všichni jenom mlčky sledovali a nikdo nepomohl. Pak přiběhl brácha, kdyby tam nebyl, asi bych ho bila dál." vydechla si, pamatovala si, jako by to bylo včera "Takoví lidé, si nezaslouží nic lepšího, než ťafku do držky." podívala se na svoje klouby, které byly částečně zjizvené.

Tiše poslouchal, a taky se zaujatě podíval na její klouby. Heh, Ronda Rousey hanba. Přece jenom ale zakroutil hlavou, přišlo mu to zbytečné, přehnané. Zbytečná agrese. Pronesl, a potáhl si. Bylo mu ale jasné, že to bude muset rozvést, aby si nemyslela, že se ji snaží jen nesmyslně urážet. Jasně, souhlasím s tím, že ztřískat někoho, kdo ti leze do cesty, nebo dejme tomu dělá něco co se ti nelíbí, je samozřejmost. Dokážu se i podobně dívat na obranu druhých, ale nikdy jsem nechápal lidi, co dělali přesně tohle. Řekl, zatímco ji zlehka vzal za zápěstí, a ukázal na její klouby. Mlátit někoho do krve, když už je dávno jasné, že jsi vyhrála, je akorát znamení že se sama neovládáš. Její ruku zase pustil. Jo, ty rozhodně máš tak co mluvit. On sám se svoji minulostí teď sám pro sebe zněl dost pokrytecky. Obzvláště když dělal Taekwondo, byl mnohokrát káraný za brutalitu, a měl dokonce i jednu dobu distanc za opakované zásahy do ohryzku, kvůli kterým dotyčný skončil v nemocnici. Mimo to se mu ale filozofie rýsovala jasně - Násilí mu bylo ukradené, ale neuznával ho v míře zbytečně přehnané zuřivosti, bylo to k ničemu, he got the point, stop beating his face in. Každopádně ode mě pozdravuj Niko. Aspoň se nestane, že budu muset zmlátit někoho kdo ji šikanuje, o to se očividně postaráš sama. Řekl a krátce se zasmál.

Dívala se na něj a poškrábala se na zátylku "Já to vím, mám problémy s agresí a tak, často se neovládám, proto mám taky ty prášky, ale neberu je. Chci žít s pocitem, že jsem to dokázala sama." v tomhle byla docela tvrdohlavá, samozřejmě prášky neměly účinek, když se braly nepravidelně, naopak se snižovala jejich účinnost. Následně se slabě zachvěla, připadala si divně, teď jí stačilo ještě políbit a asi by nevěděla co bude dělat. "Je to těžké, člověk to drží v sobě a pak to jednou přeteče a před obličejem se mu zatmí. Ale řekla bych, že je to lepší." byla jako časovaná bomba, nikdo nevěděl, kdy vybuchne, nebo jenom jestli tiše zasyčí a bude po všem, proto se jí hodně líbí bálo, nevěděli co od ní očekávat, její hlava byla jako jeden velký výr, který vždycky vyplivnul nějakou momentální reakci na určitý podnět. "Vyřídím, třeba se uvidíte." pousmála se a kývla "Postarám, ale aby potom ode mě neutekla, že jsem moc surová." slabě se zasmála a popotáhla z cigarety "A kdo ví, třeba si rozbijeme my dva držku navzájem." rýpla trochu do něj

Na tváři se mu objevil docela laskavý úsměv, jak ji tak poslouchal. Poměrně vzácnost. Nechtěl jsem tě každopádně urazit, nemusíš se mi ospravedlňovat. Řekl, zatímco ji dvěma prsty ťuknul lehce do čela, stále s úsměvem na tváři. Jeho cigáro už bylo bohužel pryč, tak jen odhodil nedopalek. Třeba jo, ještě ji musíš vzít někdy pít. Jak jsi sama říkala, bude prdel. Krátce se zasmál té její další poznámce o rozbíjení držky. Ta představa byla dost zajímavá. Nóóó, to by byl zajímavý souboj. Mám ale pocit, že jsi více brawler než já. Mám raději techniku. Odpověděl ji a krátce se zasmál. Neměl v plánu se s ní bít, ale nedivil by se, kdyby mu dříve nebo později jednu natáhla, často si o to říkal.